Základní informace o Chorvatsku

Základní informace

Chorvatská republika (Republika Hrvatska), svou polohou panonsko-jadranská země, se rozkládá na ploše 56 594 km2. Rozloha vnitřního a teritoriálního moře je 31 067 km2.

Hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou.

Obyvatelstvo

Chorvatsko má 4,4 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %.

Veliký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. stol. do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů (včetně potomků).

Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové (nejpočetnější), Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři.

Průměrná hustota obyvatelstva je 84,2 obyv./km2. Mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Více než polovina obyvatelstva žije ve městech. Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání (76,5%), menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám.

Republika je rozdělena do 21 krajů neboli žup (županija). Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.

Hlavní město

Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tis. obyv. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu.

Státní zřízení a státní symboly

Chorvatská republika je moderní demokratický stát s ústavou z prosince 1990. Svou státoprávní tradici odvozuje od středověkého chorvatského knížectví a království (9. - 12. stol.).

Státní svrchovanost symbolizuje státní znak, státní vlajka a státní hymna. Státní znak tvoří štít se šachovnicí 25 bílých a červených polí; ve stylizované koruně nad ní je pět malých štítů s historickými erby: se starým chorvatským erbem, erbem Dubrovnické republiky, Dalmácie, Istrie a Slavonie.

Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý, uprostřed vlajky je chorvatský státní znak. Červeno-bílo-modré pruhy jsou dědictvím revoluce roku 1848.

Státní hymna je Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti). Její text napsal básník A. Mihanović, zhudebněna byla v r. 1846 pravděpodobně J. Runjaninem. Status hymny sice získala až v r. 1974, ale již od svého vzniku byla celonárodním chorvatským symbolem.

Chorvati často místo slova hymna používají citově zabarvená první dvě slova hymny, tedy Lijepa naša.

Chorvatské státní svátky

Státní svátky a dny pracovního klidu v Chorvatsku:

  • 1. leden - Nový rok (Nova godina)
  • 6. leden - Tři králové (Sveta tri kralja)
  • Velikonoční neděle a pondělí (UskrsUskrsni ponedjeljak) - pohyblivé
  • 1. květen - Svátek práce (Praznik rada)
  • Boží tělo (Tijelovo) - pohyblivý
  • 22. červen - Den boje proti fašismu (Dan antifašističke borbe)
  • 25. červen - Den státnosti (Dan državnosti)
  • 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti (Dan pobjede i domovinske zahvalnosti)
  • 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa)
  • 8. říjen - Den nezávislosti (Dan neovisnosti)
  • 1. listopad - Všech svatých - Památka zesnulých (Svi sveti)
  • 25. a 26. prosinec - vánoční svátky - Vánoce a Sv. Štěpán (UskrsSveti Stjepan)

Pokud některý z uvedených svátků připadne na neděli, svátek (den pracovního klidu), se přesune následující den.

Pouze pro pravoslavné občany je svátečním dnem, a tedy i dnem pracovního klidu, 7. leden, pouze pro muslimské věřící jsou pohyblivé svátky Ramazanski bajram a Kurban bajram, dále pouze pro židovské věřící rovněž pohyblivé svátky Jom Kipur a Roš Hašana.

Kromě těchto svátků se slaví a jsou dnem pracovního klidu některé další místní památné dny, jako např. v Dubrovníku svátek dubrovnického patrona sv. Blažeje (Sveti Vlaho) 2. února.

Zdroj: www.chorvatsko.cz